Legislativní proces parlamentu

Legislativní proces parlamentu

      

      1)      Zákonodárná iniciativa

§  Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců. Senát nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávního celku

§  Vláda může podat jen návrh na Zákon o st. Závěrečném účtu a Zákon o st. Rozpočtu (tyto zákony projednává jen Poslanecká sněmovna)

      2)      Projednání návrhu zákona

      §  Provádí se ve třech čteních

      1.       Čtení do Poslanecké sněmovny přijde návrh zákona, koná se o něm tzv. obecná rozprava
-        O návrhu zákona se hlasuje, může dojít k následujícím variantám:
a) Návrh se zamítne
b)   Návrh se vrátí navrhovateli k přepracování
c)    Návrh projde do dalšího čtení a zároveň se přikáže k projednání příslušnými výkony

-        Mezi 1. a 2. čtením musí uplynout minimálně 24 hodin

      2.     Čtení návrh zákona se určitým způsobem projednává, výbor má na projednání 60 dní (Poslanecká sněmovna může tuto dobu zkrátit nebo prodloužit max. o 20 dní)

-        nejprve vystoupí navrhovatel a uvede předložený návrh zákona

-        vystoupí zpravodaj výboru, ten je pověřen aby přednesl stanovisko na kterém se výbor dohodl (buď doporučí, nebo ne)

-        koná se obecná rozprava, na jejím závěru je návrh zákona schválen nebo zamítnut

-        pokud je návrh schválen, koná se podrobná rozprava, vystupují poslanci a překládají pozměňovací návrhy, různá doplnění či změny

      3.       Čtení koná se rozprava, kde se upravuje text po gramatické stránce a kontext, nesmí se ale podávat doplňovací změny co do obsahu

-        na závěr čtení se hlasuje:

  a) o všech pozměňujících návrzích

  b)   o zákonu jako celku včetně změn a doplňků, které byly schváleny

Způsob hlasování	Poslanecká sněmovna	Senát	Co se hlasuje?
Prostá většina	Více než 1/2 přítomných	Více než 1/2 přítomných	Vše ostatní
Absolutní většina	Nadpoloviční většina všech	Nadpoloviční většina všech	Vyhlášení válečného stavu, souhlas s pobytem cizích vojsk v ČR
Kvalifikovaná většina	Více než 3/5 všech	Více než 3/5 přítomných	Ústava zákony, mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách

      3)       schválení zákona

      §  Návrh zákona jde do Senátu neodkladně, Senát ho musí projednat do 30 dní

      §  Výsledkem jednání Senátu jsou následující varianty:

a)      Návrh zákona schválí

b)      Návrh zákona zamítne – vrací se do Poslanecké sněmovny, ta o něm opět hlasuje absolutní většinou a v původní podobě (tak, jak ho poslala do Senátu)

c)       Návrh zákona zamítne s pozměňovacími návrhy – vrací se do Poslanecké sněmovny, ke schválení je třeba nadpoloviční většina všech o pozměňovacím návrhu, když není schválen, hlasuje se o návrhu v původní podobě, tak, jak ho přijala Poslanecká sněmovna

d)      Návrh zákona neprojedná do 30 dní, tj. Senát dá najevo, že se s ním nebude zabývat a automaticky ho tak schválí

      4)      Vyhláška zákona

      §  Zákon musí být vyhlášen ve Sbírce zákonů, zákon nabývá platnosti a stává se tak součástí platného právního řádu

      §  Nový zákon podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády a prezident, ten má právo veta = kromě ústavních zákonů, do 15 dnů s odůvodněním, zákon se vrací zpět do Poslanecké sněmovny, tam se o návrhu zákona hlasuje v původním znění, pokud jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců, návrh je přijat

Zákonná opatření Senátu – skutečnost, kdy prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu, v tomto období nastupuje Senát = může je navrhnout pouze vláda, na prvním zasedání Poslanecké sněmovny je nutno opatření Senátu schválit.

Taxativní vymezení (kdy může prezident republiky rozpustit Poslaneckou sněmovnu):

      1)      Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezident republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny

      2)      Poslanecká sněmovna se neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, který je spojen s otázkou důvěry vlády

      3)      Zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno na dobu delší, než je přípustné (120 dní)

      4)      Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší jak 3 měsíce schopna se usnášet, aniž by její zasedání bylo přerušeno a byla opakovaně svolána ke schůzi

      §  Aktivní volební právo – právo volit

      §  Pasivní volební právo – právo být volen