úterý 9. dubna 2013

Ústavní vývoj ČR


Ústavní vývoj čr

vývoj ústavního pořádku od vzniku československé republiky po součastnost

Recepční zákon

Listopad 1918 – „prozatímní ústava“      
      -          Činnost Národního shromáždění, tj. činnost prezidenta a vlády
      -          Přijetí Recepčního zákonu o zařízení československého státu

29. únor 1920
      ·         Ústavní listina ČR (Ústavní zákon č. 121/1920) sb.
o   Prvky z francouzské, rakouské a americké ústavy a z mezinárodních smluv
o   Struktura: preambule, 6 hlav
o   Ústava zajišťovala práva, povinnosti a demokratické svobody
o   ČR byla demokratický stát
o   Byl jednotný stát
o   Moc zákonodárná – národní shromáždění, které se skládalo z poslanecké sněmovny
o   Moc výkonná – prezident + vláda
o   Moc soudní – nezávislé soudy
o   Práva a svobody občanů
o   Zrušila používání šlechtických titulů

9. květen 1948 – květnová ústava, nebo lidově demokratická ústava
      ·         Ústavní zákon č. 52/1948 sb. – Ústava 9. Května
o   Prvky sovětské a předchozí ústavy
o   Struktura: uvozovací články, 2 hlavy, 10 kapitol
§  ČSR je lidový demokratický stát
§  Znárodněno nerostné bohatství a průmysl, bankovnictví, velkoobchod
§  Veškeré hospodářství se řídilo jednotlivým plánem

Ústava československé socialistické republiky ze dne 11. 7. 1960/1
      ·         Ústava zák. č. 100/1960 sb.
o   Prohlášen jako socialistický stát, tvořený jednotným svazkem dělníků, rolníků a inteligence v čele s dělnickou třídou
o   Vedoucí silou ve státě byla KSČ
o   Plánovité řízení hospodářství a veškeré vlastnictví mělo 2 formy
§  Státní vlastnictví
§  Družstevní vlastnictví

Ústava československé socialistické republiky 2
o   Součástí ústavy z. r. 1960 se roku 1968 stal ústavní zákon o ČS federaci z č. 143/1968 sb.
o   ČSR není jednotným státem, ale je federací dvou republik:
§  České socialistické republiky – ČSR
§  Slovenské spolkové republiky – SSR

      ·         Po roce 1989 řada ústavních změn
o   V r. 1989 zrušena vedoucí úloha komunistické strany, volby prezidenta a  změn jeho slibu
o   V r. 1991 doplněna Listinou základních práv a svobod
      ·         V roce 1992 přijata nová ÚSTAVA
o   Ústava České republiky zák. č. 1/1993 sb. 

Ústava České republiky

Základní charakteristika

Ústava = nejvyšší zákon (zákon č. 1/1993 sb.) státu je to zákon nevyšší právní síly, od jiných právních norem se odlišuje:

      ·         A) obsahem = struktura, kompetence a funce státních orgánů postavení občana vůči zákonodárné, výkoné a soudní moci
      ·         B) formou = název „ústavní zákon“ schvalování kvalifikovanou většinou a právní sílou
o   Spolu s Listinou základních práv a svobod tvoří Ústavní pořádek ČR
o   Může být měněna a doplňována pouze ústavními zákony
o   Stojí na vrcholu hierarchie právních norem – všechny zákony a předpisy musí bát v souladu s útavou
o   Je ohniskem celého právního řádu, inspirací a kritériem běžného zákonodárství
      ·         Struktura: preambule, 8 hlav, 113 článků

Preambule
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si  vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný s demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zádech občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto /stavu České republiky. 

Hlavy ústavy
Hlava:
      1.        Základní ustanovení
      2.       Moc zákonodárná
      3.       Moc výkonná
      4.       Moc soudní
      5.       Nevyšší kontrolní úřad
      6.       Česká národní banka
      7.       Územní samospráva
      8.       Přechodná a závěrečná ustanovení

Žádné komentáře:

Okomentovat