LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

       

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD - CHARAKTERISTIKA

       ·         Listina základních práv a svobod (LPZS) = právní dokument (zákon č. 2/1993 Sb.)

       ·         Spolu s Ústavou tvoří Ústavní pořádek ČR

       ·         Může být měněna a doplňována pouze ústavními zákony

       ·         Je pramenem ústavního práva a závaznou normou

       ·         Struktura: neoznačená preambule, 6 hlav, 44 článků

VÝVOJ LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

       ·         Vychází z Deklarace lidských práv (9. Prosince 1948 v Paříži), určena pro členské státy OSN, měla 30 článků.

-        Základními body byly: lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech, jsou obdařeni rozumem a mají jednat v duchu bratrství

       ·         Po r. 1989 vychází nová koncepce – Listina základních práv a svobod, ústavní zákon ČSFR.

       ·         V r. 1992 schválena Předsednictvem ČNR jako součást Ústavního pořádku ČR.

NEOZNAČENÁ PREAMBULE

       ·         Úvodní článek (prohlášení), který předchází samotnému textu LZPS

       ·         Má podobný smysl a význam jako preambule u Ústavy

HLAVA PRVNÍ – OBECNÁ USTANOVENÍ

       ·         Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech

       ·         Základní práva a svobody jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná

       ·         Zaručují se všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení

       ·         Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá

HLAVA DRUHÁ – LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY – I

       ·         ODDÍL PRVNÍ – ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

       ·         Každý je způsobilý mít práva

       ·         Každý má právo na život, lidský život je hoden ochrany již před narozením, nikdo nesmí být zbaven svého života

       ·         Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, osobní svoboda je zaručena

       ·         Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám

       ·         Každý má právo vlastnit majetek, obydlí každého je nedotknutelné, nikdo nesmí porušit listovní tajemství

       ·         Svoboda pohybu a pobytu je zaručená, občan nesmí být vyhoštěn ze své země

HLAVA DRUHÁ – LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY – II

       ·         ODDÍL DRUHÝ – POLITICKÁ PRÁVA

       ·         Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, cenzura je nepřípustná

       ·         Zaručeno je petiční, shromáždění a sdružovací právo

       ·         Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, nastane-li to, kdy už nefungují zákonné prostředky

HLAVA TŘETÍ – PRÁVA NARODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN

       ·         Příslušnost ke kterékoli menšině nesmí být nikomu na újmu

       ·         Tito občané mají právo na vzdělání v jejich jazyce

HLAVA ČTVRTÁ – HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA

       ·         Každý má právo na svobodnou volbu povolání, podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost

       ·         Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací

       ·         Právo na stávku je zaručeno mimo soudců, státních zástupců, příslušníkům ozbrojených a bezpečnostních sil

       ·         Právo na spravedlivou odměnu za práci

       ·         Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci

       ·         Každý má právo na ochranu zdraví

       ·         Každý má právo na vzdělání, povinná je základní školní docházka

       ·         Každý má právo na příznivé životní prostředí

HLAVA PÁTÁ – PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU – I

       ·         Každý se může domáhat stanovených postupů svého práva u nezávislého a nestranného soudu

       ·         Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, každý má právo na obhajobu

       ·         Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jednání soudní je veřejné

       ·         Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit

HLAVA PÁTÁ – PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU – II

       1)       Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.

       2)       Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

       3)      Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.

       4)       Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven.

       5)       Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem.

       6)       Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

HLAVA ŠESTÁ – USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

       ·         Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky.

       ·         Cizinci požívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou, přiznává výslovně občanům.

       ·         Pokud dosavadní přepisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.